Abúzus alkoholu, neboli jeho škodlivé užívání, je definován jako takové užívání, které vede ke zdravotním poruchám. Dá se říci, že tento stav vystihuje pouze nadměrné užívání, tedy nikoliv stádium, kdy jedinec přejde k závislosti.

Obecně platí, že vzhledem k počtu osob, u kterých se projevuje nadměrné požívání alkoholu (stačí libovolný den večer obejít bary v okolí a člověk si hned uvědomí ten počet adeptů), je specifická léčba postižených nereálná. Řešením jsou konzultace s odborníky a snaha o odstranění příčin, které k nadměrnému užívání alkoholu vedou – může jít o rodinné či pracovní problémy, vliv okolí nebo jen pouhá nuda.

Závislost

Závislost na alkoholu je psychická porucha, kterou lze popsat několika charakteristickými příznaky vznikajícími po opakovaném užívání alkoholu – přání dát si nějakou tu skleničku, upřednostnění konzumace alkoholismu před zálibami a dokonce i povinnostmi, pokračování v užívání i přes zjištění neblahých následků na organismus či neschopnost ovlivnit množství zkonzumovaného alkoholu.

Rozdělení závislosti na alkoholu podle typů:

1. fyzická závislosti (za účelem zbavení se odvykacích příznaků)
2. za účelem snížení úzkosti
3. za účelem zahnání deprese
4. ze sociálních důvodu (vliv okolí)

Na základě statistik bylo doloženo, že pacienti ze skupiny 2) se v důsledku závislosti na alkoholu nejčastěji potýkají s jaterními problémy.

Vznik závislosti na alkoholu

Negativní vliv rodiny a blízkého okolí

Pokud alkoholismus vzniká u již dětí, může být na vině chybějící rodič nebo rodič ignorující problémy dítěte. Dítě, které nemá vzor a oporu, si kompenzuje svou nízkou sebedůvěru konzumací alkoholu.

Pokud je naopak vzorem rodič-alkoholik, pak si takový rodič jen stěží uvědomuje problém s alkoholem u svého dítěte, a pokud ano, má minimální autoritu, aby dítě přesvědčil, že konzumace alkoholu je špatná.

Osobní dispozice jedince a genetické faktory

Podle některých vědců může mít vliv na vznik závislosti nedostatečně vyvinutá osobnost, kdy osoba nedokáže bojovat s nesnázemi a vnitřním napětím jinak než nadměrnou konzumací alkoholu, která případné projevy depresí mírní. To je však otázka psychologie.

Dosud není jednoznačně potvrzena existence genetických informací, které by vedly ke vzniku alkoholismu. Tak složitá porucha se většinou nevyvíjí jen na základě genetického základu. Jak bylo zmíněno výše, zásadní vliv má vždy prostředí a vývoj.

Riziko vyvolané užíváním psychoaktivních látek může být ovlivněno fyziologickými reakcemi, například metabolismem. Různí lidé mají po požití alkoholu různě příjemné pocity, někteří mohou lépe odbourávat alkohol, a jednoduše snášejí poalkoholové stavy (kocovinu) a pravděpodobnost častějšího užívání alkoholu ve vyšších množstvích je u nich vyšší.